Kritické prvky

V posledních letech se stále výrazněji dostává do popředí zájem o kritické prvky, jejichž dostupnost má zásadní význam pro rozvoj moderních technologií, energetiky a řady strategických průmyslových odvětví.

Z hlediska rudní prospekce představují mimořádně významnou skupinu především prvky vzácných zemin (REE), lithium (Li), tantal (Ta) a niob (Nb).

Jejich vyhledávání je současně relativně mladou a velmi komplexní oblastí geologické prospekce. Jednotlivé prvky jsou soustředěny v různých genetických typech ložisek, jejich prospekční příznaky se liší a neexistuje proto jediné univerzální kritérium, které by bylo možné použít pro jejich lokalizaci a klasifikaci.

Proxterra^ORE proto přistupuje k hodnocení potenciálu kritických prvků jako ke komplexní prospekční úloze, při které je nutné kombinovat možnosti technologie s maximálním využitím dostupných geologických znalostí o hodnoceném území.

Pokud se v hodnoceném nebo geologicky srovnatelném území nachází známé ložisko daného genetického typu, lze posoudit, zda toto ložisko leží na anomálním objektu lokalizovaném technologií Proxterra. V takovém případě získáváme přímou informaci o tom, zda se daný typ ložiska v použitých modelech projevuje jako anomální objekt. Současně lze charakteristiky tohoto objektu využít při klasifikaci dalších lokalizovaných objektů, včetně možnosti použití principu etalon–analog.

Odlišná situace nastává při hodnocení území, kde ložisko hledaného typu dosud není známo. Lokalizační algoritmy Proxterra zde vymezí soubor anomálních objektů, avšak samotná lokalizace ještě neposkytuje informaci o tom, které z nich mohou být spojeny s hledanou mineralizací.

Rozhodující význam proto získává klasifikace lokalizovaných anomálních objektů. Podle charakteru řešené úlohy a dostupných dat lze využít anomálie odvozené z gamaspektrometrických dat, především vztahy spojené s distribucí thoria, geochemické charakteristiky, mnohokomponentní analýzu multispektrálních satelitních dat a další dostupné geologické, mineralogické a geofyzikální informace.

Na jejich základě lze mezi lokalizovanými anomálními objekty vyčlenit a prioritizovat objekty s nejvýznamnějšími předpoklady k hledanému typu mineralizace. Takto stanovená perspektivita však představuje prognózu. Její správnost lze definitivně potvrdit nebo vyvrátit až následným ověřovacím průzkumem.

Výsledky ověřovacích prací mají současně zpětný význam pro další interpretaci. Pokud je na některém z prioritních anomálních objektů hledaná mineralizace potvrzena, získáváme novou informaci o charakteristikách objektu spojeného s daným typem mineralizace. Tu lze následně využít při přehodnocení a klasifikaci dalších lokalizovaných anomálních objektů.

U části primárních REE systémů lze při klasifikaci lokalizovaných anomálních objektů využít jejich vztahu k thoriu. Anomálie odvozené z distribuce Th a jeho vztahů k ostatním gamaspektrometrickým parametrům mohou poskytovat významnou informaci o možné specializaci hodnoceného objektu.

Tento vztah však není univerzální pro všechny genetické typy REE ložisek. Tam, kde využitelná vazba na Th není charakteristická, nabývají většího významu jiné klasifikační postupy, zejména geochemické hodnocení, mnohokomponentní analýza a princip etalon–analog.

Geochemie má při prospekci REE zvláštní význam. Jednotlivé prvky vzácných zemin nevystupují izolovaně, ale vytvářejí charakteristické asociace. Při praktickém prospekčním hodnocení může významnou indikátorovou úlohu sehrávat zejména neodym (Nd), jehož distribuce může poskytovat informaci o REE specializaci hodnocených objektů.

Významná ložiska niobu jsou spojena především s karbonatity a alkalickými magmatickými komplexy. Tyto systémy mohou být současně obohaceny o REE, thorium, uran a další inkompatibilní prvky. U lokalizovaných objektů tohoto typu proto mohou být při jejich klasifikaci významné také anomálie související s distribucí thoria.

Tantal je významně spojen rovněž s granitickými a pegmatitovými systémy, včetně komplexních pegmatitů. U těchto genetických typů již vazba na thorium nepředstavuje obecně použitelné klasifikační kritérium a větší význam může získat geochemie, mnohokomponentní analýza a vyhledávání analogů.

Praktickým příkladem je projekt realizovaný v Mosambiku pro společnost Drusa, zaměřený mimo jiné na vyhledávání objektů perspektivních na tantal a niob.

Na rozdíl od některých REE a Nb systémů nelze při vyhledávání lithia obecně využít vztah k thoriu jako základní klasifikační kritérium. Význam proto získává především geochemická charakteristika, mnohokomponentní analýza a princip etalon–analog.

Pokud známé Li ložisko leží na anomálním objektu lokalizovaném technologií Proxterra, lze modelovou charakteristiku tohoto objektu využít jako etalon. Mezi ostatními lokalizovanými anomálními objekty lze následně vyhledávat objekty náležející do stejné modelové třídy a vyčlenit tak potenciální analogy pro následné ověření.

Pokud známý etalon k dispozici není, je nutné při klasifikaci lokalizovaných anomálních objektů maximálně využít dostupné geochemické a další geologické informace a jejich perspektivitu následně ověřit průzkumnými pracemi.

Proxterra poskytuje vlastní informaci o lokalizaci anomálních objektů a soubor nástrojů pro jejich následnou klasifikaci. Při klasifikaci je však účelné využít v maximální možné míře všechny relevantní dostupné informace – geologická, geochemická, mineralogická a geofyzikální data, informace o známých výskytech a ložiscích i výsledky předchozích průzkumných prací.

Jejich společná interpretace s výsledky Proxterra umožňuje lépe posoudit charakter jednotlivých anomálních objektů, stanovit jejich prospekční priority a zvolit nejvhodnější způsob následného ověření.

Právě spojení lokalizačních a klasifikačních možností Proxterra s odbornou znalostí konkrétního typu mineralizace a hodnoceného území představuje nejefektivnější cestu k řešení prospekčních úloh zaměřených na kritické prvky.