Klasifikace objektů

Klasifikace navazuje na lokalizaci anomálních objektů AN500 a AN100 a představuje základ pro jejich následnou expertní interpretaci a vymezení ploch perspektivních na přítomnost podzemních vod PP500 a PP100. Klasifikace hodnotí vlastnosti anomálních objektů a jejich vzájemné vztahy na základě analytických modelů sestavených z multispektrálních satelitních dat. Výsledkem je vymezení perspektivních ploch PP a jejich základní charakteristika.

1. Frekvenční charakteristika a interpretační kontext

Anomální objekty jsou interpretovány s ohledem na jejich projev v jednotlivých částech frekvenčního spektra infračerveného pole. Objekty identifikované v nízkofrekvenční a středněfrekvenční oblasti spektra mají rozdílný interpretační význam, protože reprezentují odlišné hloubkové úrovně analyzovaného prostředí. Spektrální charakteristiky poskytují podklad pro hodnocení relativní hloubky anomálních objektů.

2. Lineamentní analýza (LI) a energetické postižení (EN)

Lineamentní analýza LI využívá lineamentní model sestavený z multispektrálních satelitních dat a umožňuje hodnotit prostorový vztah anomálních objektů k identifikovaným lineamentům. Výsledky poskytují podklad pro rozlišení objektů, u nichž lze předpokládat přítomnost vydatných puklinových a kavernózních kolektorů.

Model energetického postižení geologického masivu EN, rovněž odvozený z multispektrálních satelitních dat, charakterizuje míru energetických procesů v horninovém prostředí. Kombinace výsledků analýzy LI a modelu EN umožňuje oddělit kolektory, u nichž existují předpoklady zvýšené mineralizace podzemních vod. Tyto objekty jsou z hlediska vodohospodářského využití zpravidla méně perspektivní.

3. Klasifikace anomálních objektů AN500 a AN100

Každý anomální objekt je klasifikován na základě souboru vzájemně se doplňujících charakteristik odvozených výhradně z multispektrálních satelitních dat:

charakter anomálie– pozitivní (+) / negativní (−),
statut perspektivnosti– VH (velmi vysoká), H (vysoká), M (střední), Z (neperspektivní),
relativní hloubka– odhad hloubkové úrovně objektu,
pozice v modelu LI– vztah k identifikovaným lineamentům,
pozice v modelu EN– míra energetického postižení.

Uvedené charakteristiky jsou vyhodnocovány komplexně a slouží k posouzení významu jednotlivých anomálních objektů a k jejich zařazení do příslušné kategorie.

4. Vymezení a charakteristika perspektivních ploch PP500 a PP100

Na základě klasifikace anomálních objektů jsou v místech perspektivních anomálií kategorií VH a H vymezovány výsledné perspektivní plochy PP500 a PP100. Jedna perspektivní plocha může zahrnovat jeden anomální objekt nebo několik prostorově sblížených anomálních objektů, které jsou na základě jejich vzájemné pozice a výsledků klasifikace spojeny do jednoho PP.

U vymezených perspektivních ploch je následně hodnocena jejich plocha, relativní hloubkový rozsah a zařazení do I. nebo II. kategorie.

5. Význam klasifikace

Klasifikace poskytuje soubor charakteristik anomálních objektů a výsledných perspektivních ploch, které slouží jako podklad pro následnou odbornou expertizu výsledků. Posouzení PP v konfrontaci s reálným strukturně-geologickým a hydrogeologickým modelem hodnoceného území již musí provést specialista se znalostí místních geologických a hydrogeologických poměrů.

Teprve výsledná expertiza, která posoudí výsledky Proxterra^WATER v kontextu reálného geologického a hydrogeologického prostředí, umožní stanovit definitivní priority jednotlivých perspektivních ploch a na jejich základě určit rozsah a zaměření navazujících ověřovacích prací v terénu.