Přejít na obsah

Teoretická báze

Úvod I. přírodní zákon II. přírodní zákon Princip systémového přístupu Vymezení anomálních objektů Klasifikace anomálních objektů Domů Projekty Tým
CZ EN RU FR
V této sekci II. přírodní zákon

Proxterra> Technologie> Teoretická báze> II. přírodní zákon

II. přírodní zákon

Zákon energeticky podmíněné diferenciace geologického prostředí

Co zákon říká

Geologické prostředí je působením energetických procesů diferencováno a jeho původní struktura se stává složitější. Mezi intenzitou energetického působení a mírou diferenciace geologického prostředí existuje zákonitá závislost.

Rozhodujícím faktorem přitom není stáří hornin ani délka jejich geologického vývoje, ale charakter a intenzita energetických procesů, které na geologické prostředí působily. Míra diferenciace tak představuje kvantitativně hodnotitelný projev energetického působení, které se podílelo na formování geologického prostředí.

Vznik a vývoj

Princip diferenciace geologického prostředí byl znám z dřívějších geologických prací. Prof. Vladimír I. Pachomov jej matematicky rozpracoval do podoby umožňující kvantitativní hodnocení diferenciace na základě různých typů prostorových dat.

Aplikační využití

II. zákon má širokou aplikační působnost, protože míru diferenciace lze hodnotit na základě různých typů vstupních dat. Vypovídací schopnost výsledného modelu je však přímo závislá na fyzikální podstatě použitých dat a charakteru informace, kterou nesou.

Na rozdíl od I. zákona může diferenciace odrážet působení širokého spektra energetických procesů – endogenních i exogenních a vysokoteplotních, středněteplotních i nízkoteplotních. Z hlediska prospekčního využití je proto II. zákon obecnější, ale současně méně selektivní. Význam zjištěné diferenciace musí být vždy posuzován ve vztahu k charakteru vstupních dat.

  • Satelitní data zachycují především odezvu zemského povrchu. Vedle stop hlubinných procesů se v nich mohou výrazně projevit také přípovrchové a exogenní procesy, které mohou vytvářet anomálie nesouvisející s hledaným endogenním objektem.
  • Gamaspektrometrická data mají rovněž přípovrchový charakter. V regionálním měřítku však prostorová distribuce radioaktivních prvků umožňuje sledovat projevy rozsáhlejších geologických procesů a struktur.
  • Gravimetrická a magnetometrická data mají objemový charakter a nesou informaci o geologickém prostředí do hloubky. Model diferenciace založený na těchto datech je proto méně ovlivněn přípovrchovými a exogenními procesy a poskytuje informaci o hlubších projevech vývoje geologického prostředí.