LOKALIZACE PERSPEKTIVNÍCH RUDNÍCH OBJEKTŮ

První hlavní úlohou technologie Proxterra^ORE je lokalizace potenciálních rudních objektů na zvolené hierarchické úrovni.

Nejvyšší vypovídací schopnost poskytuje lokalizace založená na vyhodnocení vzájemného vztahu gravitačního a magnetického pole. Tento přístup, vycházející z I. přírodního zákona, umožňuje vymezovat území postižená především nízko- a středněteplotními hydrotermálními a metasomatickými procesy, se kterými je spojen vznik většiny endogenních rudních ložisek.

Mimořádně významnou vlastností tohoto přístupu je možnost lokalizovat také slepé perspektivní rudní objekty, které nevycházejí na zemský povrch. Gravitační a magnetické pole poskytují objemovou informaci o geologickém prostředí, a výsledné hodnocení proto není omezeno pouze na povrchové projevy hledaného objektu.

Tato schopnost nabývá zvláštního významu v dlouhodobě a intenzivně prozkoumávaných rudních oblastech, kde již byla značná část snadno identifikovatelných ložisek vycházejících na povrch objevena. Možnost lokalizace slepých perspektivních rudních objektů proto představuje mimořádně cenný nástroj pro další hodnocení rudního potenciálu i ve vysoce prozkoumaných územích.

Model diferenciace založený na II. přírodním zákonu poskytuje další nezávislou informaci o intenzitě energetických procesů a může výsledky lokalizace dále doplňovat.

Pokud nejsou gravimetrická a magnetometrická data odpovídající kvality a měřítka k dispozici, lze pro lokalizaci využít modely diferenciace vytvářené z dalších zdrojů dat, zejména magnetometrie, geochemie, gamaspektrometrie a multispektrálních satelitních dat. Jednotlivé varianty mají rozdílnou vypovídací schopnost a jejich použití se volí podle konkrétních podmínek projektu.

Také na základě satelitních dat lze lokalizovat slepé perspektivní rudní objekty. Hlubinné energetické procesy mohou zanechávat na zemském povrchu projevy, které nejsou přímo pozorovatelné a mohou zůstat skryté tradičním prospekčním postupům, ale jsou zachytitelné prostřednictvím změn spektrálních charakteristik povrchu.

Při lokalizaci je však třeba respektovat specifika tohoto zdroje informací. Satelitní data odrážejí vlastnosti zemského povrchu, a jsou proto ovlivňována řadou dalších faktorů, které nemusí souviset s hlubinnými geologickými procesy. Tyto rušivé vlivy mohou zvyšovat podíl falešných anomálií a snižují vypovídací schopnost lokalizace ve srovnání s hodnocením založeným na vztahu gravitačního a magnetického pole.

Významný je rovněž měřítkový limit. S rostoucí detailností hodnocení se stále více uplatňují lokální povrchové vlivy, které komplikují identifikaci projevů hlubinných procesů. Ložisková úroveň, odpovídající přibližně měřítku 1 : 10 000, se proto již zpravidla nachází mimo praktickou rozlišovací schopnost lokalizace založené na satelitních datech.

Satelitní data mají proto při lokalizaci perspektivních rudních objektů specifickou pozici – umožňují rychlé předběžné ocenění rozsáhlých území a jejich prvotní prostorovou selekci, přičemž jejich limity je nutné respektovat při přechodu k detailnějším úrovním hodnocení.

Jejich význam však lokalizací nekončí. Díky plošnému a prostorově rovnoměrnému pokrytí rozsáhlých území a multispektrálnímu charakteru poskytují satelitní data mimořádně cenný informační základ také pro následnou klasifikaci lokalizovaných rudních objektů.