Pozice konceptu Proxterra v procesu geologické prospekce

Odlišný směr poznávání geologického systému

Při tradičně vedené geologické prospekci jsou nejprve identifikovány a ověřovány jednotlivé prospekční projevy a lokální objekty. Jejich skutečný význam se postupně objasňuje dalšími průzkumnými pracemi. Některé z nich mohou vést k objevu ložiska, řada dalších se ukáže jako průmyslově nevýznamná.

Hierarchická organizace ložiskového systému přitom zpravidla není známa na počátku prospekce. Její jednotlivé úrovně lze rozpoznat a vymezit až zpětně, když již bylo v území objeveno dostatečné množství konkrétních ložiskových objektů a dosaženo vysokého stupně jeho geologické prozkoumanosti.

Koncept Proxterra umožňuje postupovat opačným směrem.

Díky systémovému přístupu a originálnímu algoritmu lokalizace anomálních objektů lze již v počáteční fázi hodnocení vymezit perspektivní objekty nižší hierarchické úrovně a v jejich rámci následně lokalizovat objekty hierarchicky vyšších úrovní.

Hierarchická struktura se tak nestává pouze výsledkem dlouhodobého poznávání již prozkoumaného území, ale nástrojem pro cílené vedení prospekčního procesu.

Od nižší hierarchické úrovně k prospekčnímu cíli

Technologie Proxterra umožňuje nejprve vymezit území, ve kterém existují objektivně identifikovatelné projevy energetických procesů souvisejících s tvorbou ložiskových objektů. V jeho rámci lze následně přejít k vyšší hierarchické úrovni a postup opakovat.

S každým dalším krokem se zmenšuje hodnocená plocha a současně roste detailnost hodnocení.

nižší hierarchická úroveň → vymezení perspektivní plochy → vyšší hierarchická úroveň → další selekce → konkrétní prospekční cíl

Tím se zásadně mění výchozí situace pro plánování následných prací. Namísto postupného prověřování velkého množství jednotlivých projevů lze další prospekci přednostně směrovat do částí geologického systému, které byly již na předchozí hierarchické úrovni vyhodnoceny jako perspektivní.

Místo technologie Proxterra v prospekčním procesu

Z této vlastnosti vyplývá přirozené místo technologie Proxterra především v počátečních fázích oceňování území, kdy je třeba z rozsáhlého prostoru vymezit jeho perspektivní části a určit priority dalšího postupu.

Technologie Proxterra umožňuje vymezit území, kde se projevuje energetická stopa ložiskotvorných procesů, a současně odfiltrovat plochy, kde tuto stopu neidentifikujeme a kde je proto pravděpodobnost výskytu hledaných ložiskových objektů minimální.

Prakticky to znamená poměrně jednoduchý princip: nejprve oddělit perspektivní území od území málo perspektivního a stále podrobnější a nákladnější prospekční práce postupně soustředit tam, kde pro jejich pokračování existuje objektivní důvod.

Metodologie Proxterra přitom nenahrazuje geologický průzkum ani tradiční geologické, geochemické a geofyzikální metody. Umožňuje však změnit strategii jejich nasazení a podstatně přesněji určit, kam mají být další práce směrovány. I moderní literatura o exploration targeting pracuje s postupným zužováním hodnoceného prostoru; specifikum konceptu Proxterra zde spočívá v tom, že tuto selekci váže na vlastní objektivně vymezované anomální objekty a jejich hierarchické vztahy.

Využití v pokročilejších fázích průzkumu

Technologii Proxterra lze využít také v pokročilejších stadiích již probíhajícího průzkumu. Její nasazení zde však musí být posuzováno individuálně.

S rostoucím stupněm prozkoumanosti území již bylo do tradičních průzkumných prací vloženo značné množství prostředků a současně narůstá množství dostupných informací. Rozhodnutí o využití technologie Proxterra proto musí vycházet z ekonomické a odborné rozvahy mezi očekávaným přínosem nového hodnocení a možnostmi pokračování tradičními postupy.

V konkrétním projektu tak může mít technologie Proxterra význam například tam, kde může přinést novou nezávislou informaci, pomoci změnit priority mezi již známými objekty nebo přesněji zaměřit další etapu průzkumu. Její využití však musí mít v dané fázi projektu jasný odborný a ekonomický smysl.